Jóga pro mě není cvičení. Je to návrat. Návrat k sobě. Návrat k životu.

"Začni dělat jógu." Tuhle větu mi jednou někdo – nebo spíš něco – zašeptalo do zátylku.  Šel jsem zrovna do schodů.

Znělo to absurdně. Já a jóga? V té době mi to nedávalo žádný smysl.
Ale ten vnitřní hlas byl tak silný, že jsem ho prostě poslechl. Ne protože jsem věděl proč, ale protože jsem cítil, že se něco zásadního mění.

Věřím, že změna začíná tehdy, když jsme připraveni slyšet sami sebe.
A právě v tomhle bodě se potkávám se svými klienty – lidmi, kteří cítí, že „něco“ volá, ale ještě nevědí co přesně.
Chtějí úlevu od bolesti. Chtějí se cítit ve svém těle doma. Chtějí znovu najít sebe.

Moje jóga je proces.
🜂 Nejde o dokonalé pozice, ale o propojení těla, dechu a mysli.
🜁 Nejde o výkon, ale o procítění.
🜃 Nejde o odtržení od reality, ale o zakořenění v sobě.
🜄 Nejde o útěk. Je to návrat.

Provedu tě cestou, kterou jsem sám prošel.
S úctou, s pokorou, ale i s pevností.
Nepředám ti nic, co jsem si sám neprožil. Nic nehraju.
Nejsem guru, nejsem model. Jsem člověk. Možná pro někoho čertík s hlasem, kterému se dá věřit.
Někdy ti dodám klid, jindy tě nakopnu. Ale nikdy tě nenechám spadnout.

Tvoje cesta nemusí být jasná hned.
Ale když začneš, půjdeš.
Nejdřív se uvolní tělo. Potom přijde větší dech. Pak přijdeš ty. Ten/Ta opravdový/á.
Nožná s pokřivenými zády, ale s rovným pohledem.
S prázdnou hlavou, ale plným srdcem.

Tohle je Jak na jógu.
Nejsem odpověď. Ale jsem otázka, která tě probudí.
A jsem tu, když se rozhodneš jít.